U Habakuka Boat Team ve společnosti echolotů LOWRANCE !

Kluci Viktor a Milan Mathejzíkovi z U Habakuka Boat Teamu, kteří v loňském ročníku Jackson Trophy obsadili krásné druhé místo, mají za sebou výpravu do Holandska, která byla i menším tréninkem na Predator Tour Sweden! Start na Predator Tour Sweden i své společníky na lodi, echoloty Lowrance Elite-7 Ti, kluci vybojovali právě na Jackson Trophy 2017 !!

Níže naleznete krátké shrnutí jejich slovy bez cenzury 🙂

Zima skončila, ale chladno vytrvává. Včera jsme se vrátili ze čtyřdenní tréninkové výpravy alá Holandia. Cesta 850 km večer celkem v pohodě do 10 hodin. Začali jsme v pátek s parťákama Radkem Matoušem a Davidem Chalupkou na řece Lek u Utrechtu. Zima a vítr komplikovali všechno. Voda 7 stupňů, mírně přikalená, ryby ještě v zimním režimu občas zobli, ale hodně opatrně. 

Na házení gumy ke břehům nic, fungovala jen vertikálka v 6 m hloubce nade dnem. To se pár candošů do lodi podívalo, většinou kolem 50 a největší 75.

 

Rarita byla zajímavá ryba na gumu to jsme asi objevili nový druh, který neznají ani místní průvodci. Zřejmě kříženec amurotolstolobika s bolenem nebo něco takového. V sobotu jsme ještě s Radkem Filipem a jeho Slovenským kolegou pokřtili vybásněné jezero Haringvliet. Voda velká jak hovado, není vidět na konec vlevo ani vpravo, voda čistá a studená 6 stupňů. Na radu objeli dostupný topfleky bez kontaktu. U břehů ani ryba. Nakonec jsme vyloudili ve 14m večer u přístavu pár okounů do 30 a candoše 60. Vše vertikál. Ve 14 metrech ve větru vláčet nejde.

V neděli jsme na doporučení jeli na jezero Hollandsh Diep, které na předešlé navazuje. Parádní sjezd na lodě, parkoviště jako u Tesca a na něm již cca 50 aut s vleky od lodí. Na vodě hodně rušno, remorkéry, trajekty a šífy jeden za druhým. Nepotřebujeme ani mapu protože jsou na vodě vidět hloučky místních lodí po 15 kusech jak vertikulujou candáty. Takových míst – desek s 12m hloubkou je tu všude kolem několik a na druhý břeh ani neni vidět. Na vertikálu dáváme několik candošů do 60 cm asi jako místní. U mostu jsme dostali dva okouny, z nich větší 42 cm na 15 cm Teeze. V poledne ze zvedl vítr a vlny a bylo po chytání.

Kromě studeného počasí a vody se nám tyto vody moc líbili a ukrývají spoustu trofejních ryb, které se jinde ulovit nedají. Jen to chce trochu štěstíčka na termín. My jsme si samozřejmě vzpomněli po deseti letech a zrovna je nejdelší a nejstudenější zima za posledních 10 let. No nic i z takovéto výpravy si vezeme spoustu cenných zkušeností a vychytanou vertikálku. Za 3 týdny vyrážíme na Predator Tour Švédsko na Vänern, kterej je ještě komplet zamrzlej, takže to bude asi něco podobnýho, ale jdem bojovat!

Čus Milda a Víťa.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.